Výsledky Česka v Indexu digitální vlády OECD 2023
Digitální Česko: Výsledky Česka v Indexu digitální vlády OECD 2023: V oblasti otevřenosti dat se řadí k nejlepším
OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) dnes zveřejnila Index digitální vlády 2023 (DGI), který hodnotí úsilí členských států ve vytváření základů nezbytných pro digitální transformaci veřejného sektoru. Hodnocení zahrnuje období od 1. ledna 2020 do 31. října 2022.
Nejlepší výsledky dosáhly Korea, Dánsko, Spojené království, Norsko, Austrálie, Estonsko, Kolumbie, Irsko, Francie a Kanada. Česko se v Indexu umístilo uprostřed žebříčku.
V oblasti využívání otevřených dat veřejné správy jsme se zařadili k nejlepším zemím. DGI vyhodnocuje zejména digitální strategie, přístup k přijímání digitálních technologií a budování základů pro digitální transformaci veřejného sektoru.
OECD dnes zveřejnila svou zprávu o stavu digitální transformaci ve vybraných státech, tzv. Digital Government Index.
OECD nedávno zveřejnila Index digitální vlády 2023, který hodnotí úsilí členských států v digitální transformaci veřejného sektoru. ČR se umístila uprostřed žebříčku, dosáhla nadprůměrných výsledků v oblasti využívání otevřených dat veřejné správy.https://t.co/m0gfmesrfz pic.twitter.com/5yFqbGYBev
— Digitální Česko (@digiczech) January 31, 2024
Česko se umístilo na 17. místě z 33 dobrovolně zapojených zemí za období od ledna 2020 do října 2022.
Mezi zapojenými zeměmi byla například Korea, Dánsko, Norsko nebo Velká Británie. Zatímco průměrné hodnocení zemí vychází na 60,5 procent, Česko získalo 59,5 procent.
Na rozdíl od zprávy Evropské komise o digitalizaci (tzv. DESI) je tento index spíše vodítkem pro jednotlivé vlády, jak provést digitální transformaci s ohledem na transparentnost, otevřenost a inkluzi.
V rámci hodnocení využívání otevřených dat veřejné správy dosáhlo Česko nadprůměrného výsledku. Tato oblast posuzuje, jaké politiky a iniciativy podporují digitální práva občanů a rozvoj digitální infrastruktury. Nejlepších deset zemí v této oblasti zahrnuje Koreu, Dánsko, Francii, Kolumbii, Kanadu, Spojené království, Španělsko, Česko, Lotyšsko a Estonsko. Česko tak patří mezi státy, které prokazují silné strategie a efektivní nástroje pro správu otevřených dat ve veřejné správě, včetně legislativy a střednědobých strategií.
Výsledek nad průměrem OECD a umístění mezi Švédskem a Finskem Česko dosáhlo také v oblasti, která hodnotí zlepšení přístupu a sdílení dat v rámci veřejného sektoru. Dobré výsledky Česko zaznamenalo i v oblasti, která hodnotí digitální infrastrukturu, například digitální identitu, aplikace pro služby, digitální oznámení a digitální platby.
Výsledek pod průměrem OECD naopak dosahujeme ve využívání umělé inteligence a přístupu k poskytování služeb s ohledem na budoucí potřeby ve veřejném sektoru a efektivním využívání dat. Lehce pod průměrem je Česko i v zapojení uživatele do procesu tvorby politiky a digitální nerovnosti.
„Soustavně pracujeme na posílení všech oblastí digitalizace tak, abychom se stále posunovali mezi země s nejlepšími digitálními výsledky. Založili jsme Digitální informační agenturu, aktivně připravujeme projekty, které zásadně ulehčí život našich občanů a posunou Česko k digitální budoucnosti. Spustili jsme eDoklady, chystáme novou aplikaci Portálu občana, pracujeme na elektronickém potvrzení o studiu, digitálním udělení plných mocí a dalším. Před námi je ještě kus práce, ale věřím, že se na žebříčku digitálních velmocí budeme posouvat stále nahoru,“ komentuje vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš.
Index digitální vlády vyhodnocuje zejména digitální strategie, přístup k přijímání digitálních technologií a budování základů pro digitální transformaci veřejného sektoru. Hodnocení vychází ze šesti klíčových kategorií. Data, ze kterých se nejnovější Index skládá, pokrývají období od 1. ledna 2020 do 31. října 2022 a jejich hodnocení se zaměřuje jak na strategickou, tak na provozní úroveň, včetně implementace, samotné realizace a sledování pokroku. Na rozdíl od jiných mezinárodních ukazatelů však neměří úroveň digitalizace konkrétních procesů a služeb veřejné správy nebo jejich využívání.
“Umístění je výsledkem více než desetileté systematické spolupráce mezi veřejným, občanským a soukromým sektorem s cílem zpřístupnit co největší množství veřejných dat ve formátu otevřených dat. Původně neformálním snahám pomohlo zřízení postu národního koordinátora a legislativní ukotvení otevřených dat a následně principu Open Data by Default, který jasně definuje to, co veřejné instituce publikovat musí. Navzdory ocenění musíme nadále pracovat na zvyšování kvality otevřených dat, zlepšení komunikace mezi poskytovateli a uživateli, monitoringu využívání dat v praxi a správě dat veřejného sektoru obecně,” komentuje Martin Mesršmíd, ředitel Digitální a informační agentury, která otevřená data koordinuje.
OECD poskytla každé zemi zapojené do studie individuální doporučení, která naznačují oblasti pro vhodné využití digitálních technologií a dat ve státní a veřejné správě v nadcházejícím období. České republice se mimo jiné doporučuje vytvořit strategii rozvoje digitálních talentů na základě stávající kapacity, budoucích požadavků, cíleného vzdělávání a programu pobídek, což by mělo posílit schopnost veřejné správy úspěšně realizovat digitální transformaci.
Tomu by měly pomoci např. kompetenční centra, která nově zřizuje Digitální a informační agentura, která budou pomáhat s digitalizací dalším úřadům.
I přestože zůstala stejná metodologie, výsledky DGI 2023 nelze přímo srovnávat s předchozí pilotní edicí Indexu.
Karolína Sadílková, Kabinet místopředsedy vlády pro digitalizaci
Zdroj:
