Jak se poučit z kauzy Dozimetr? 2. díl – Ochrana oznamovatelů

20.9.202222.9.2022 Redakce ISVS.CZ Veřejné zakázky

Účinná ochrana oznamovatelů korupce jako ponaučení z kauzy Dozimetr

V Pražském dopravním podniku fungovala dle dostupných informací organizovaná zločinecká skupina v čele s Michalem Redlem a Petrem Hlubučkem, náměstkem primátora hl. m. Prahy. K odhalení došlo zejména díky oznamovatelům, kteří nahlásili žádosti o úplatky.

Města a kraje mohou díky schváleným pravidlům pro ochranu oznamovatelů nyní lépe zajistit, že v jejich organizacích nebude docházet k obdobným rozsáhlým krizím, píše Tomáš Münzberger, právník naší členské organizace Oživení.

Text jsme přejali z blogu Oživení Whistleblowing Center. Jeho autorem je právník Oživení Tomáš Münzberger.

V roce 2020 se Adam Scheinherr (nestraník za Praha sobě), zastupitel Hlavního města Prahy a náměstek primátora pro oblast dopravy, dozvěděl o informacích nasvědčujících tomu, že v Dopravním podniku hl. m. Prahy (DPP) dochází ke korupci. Developer Sorge Borenstein mu sdělil, že po něm byl požadován úplatek ve výši 5 milionů korun, který mu měl zajistit uzavření smlouvy s DPP. Scheinherr se rozhodl podat trestní oznámení na Policii ČR, aby tomuto jednání zabránil. S policií také spolupracoval jeho kolega z dozorčí rady DPP Michal Zdeněk, kterému byl nabídnut úplatek půl milionu korun.

Borensteinova (potažmo Scheinherrova) a Zdeňkova role byla zásadní.

Bez trestního oznámení by pravděpodobně vůbec nedošlo k rozkrytí korupční kauzy, jež měla dosah daleko za hranice Dopravního podniku. Zároveň ale tak jako v jiných případech došlo k odhalení korupce pozdě, po několika letech působení skupiny. Nová pravidla pro vnitřní prošetřování podnětů a ochranu oznamovatelů přináší šanci, že k odhalení korupčního jednání dojde dříve a nedojde k tak vysokým ztrátám veřejných peněz.

— Tomáš Münzberger, právník Oživení

ELEKTRIKÁŘ WHISTLEBLOWEREM

K odhalení v kauze Dozimetr došlo až zapojením nejvyššího vedení města i podniku. Je ale jisté, že částečné informace nebo podezření mohli mít zaměstnanci podniku mnohem dříve.

Například dle usnesení o zahájení trestního stíhání plánovala organizovaná zločinecká skupina uzavřít rámcovou smlouvu na elektrikářské služby pro Dopravní podnik s externí společností, přestože bylo zjevné, že stav zaměstnanců podniku vykonávajících stejnou práci je dostačující. Právě tak může vypadat běžná situace, která otevře prostor pro řadového zaměstnance (elektrikáře DPP), který by si všiml podezřelého postupu a rozhodl se o něm informovat.

V případě, že je oznamovatelem běžný zaměstnanec, nabývají všechny formy ochrany oznamovatele větší důležitosti, než když oznámení řeší vrcholní představitelé. Zaměstnanec je mnohem více ohrožen odvetnými opatřeními, protože je ve zcela závislém postavení vůči zaměstnavateli. Ochrana oznamovatelů ale chrání i funkcionáře, pokud by došlo v důsledku jejich oznámení k odvetným opatřením.

— Tomáš Münzberger, právník Oživení

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRVKY OCHRANY

‍vznikají oznamovací kanály, které nabízejí v příslušných osobách pomoc a zároveň ochranu oznamovateli.

Sám zaměstnanec nemusí mít všechny informace, jen podezření. Příslušná osoba by měla být schopna prověřit informace, ideálně ve spolupráci s oznamovatelem a zjistit, zda k protiprávnímu jednání dochází a umět zajistit další vhodný postup řešení problému.

I DPP má již několik let zavedený vlastním program Předcházení trestné činnosti DPP:

Pražský dopravní podnik má své interní oznamovací kanály. Otázkou však zůstává, nakolik se oznamovatel cítí při navrhovaném postupu bezpečně a chráněný před případnou odvetou.

DPP podle zaslaných informací za celou dobu fungování oznamovacího systému eviduje celkem 30 oznámení na vnitřní kanály z nichž 5 bylo vyhodnoceno jako důvodných a vedlo k přijetí opatření k nápravě. 2 podněty pak přišly na externí kanál. Jelikož má podnik kolem 11 tisíc zaměstnanců, počet 30 podnětů za 5 let (od roku 2017) ukazuje na to, že přijatá opatření jsou do značné míry formální, zaměstnanci o nich možná ani nevědí a takto pojatý vnitřní oznamovací systém nemůže plnit svojí základní roli – pomáhat organizaci předcházet problémům.

‍Zákaz odvetných opatření proti oznamovateli

Zároveň oznamovateli dosud nezbývalo než doufat, že jeho oznámení nepovede k tomu, že mu někdo začne znepříjemňovat život v práci. Pod odvetná opatření přitom nepatří jen přímá výpověď, ale také diskriminace, šikana na pracoviště, změny v pracovní náplni atd. – pokud oznamovatel označí takové jednání za odvetné opatření, je na zaměstnavateli, aby dokázal, že ke změnám nedochází v důsledku oznámení.

Zákaz odvetných opatření v připravovaném zákoně je tak druhým důležitým prvkem systému ochrany.

Doporučení pro města a kraje z kauzy Dozimetr

Ať už se jedná o světově známé Panama Papers, pražský Dozimetr nebo nově také ostravskou kauzu, kde skupina podnikatelů a manažerů domlouvala a předávala úplatky za zmanipulované stavební zakázky v Moravskoslezském kraji, všechny tyto kauzy spojuje jediné – bez oznamovatele by se na ně patrně nikdy nepřišlo.

Největší přínos přináší připravovaná právní úprava řadovým zaměstnancům, kteří jsou snadným cílem pro své nadřízené a doposud si nemohli být jisti, zda se oznámení nekalostí neobrátí proti nim samotným.

Pro veřejné i soukromé organizace zas zákon nabízí možnost řešit problémy včas a vyhnout se rozsáhlým korupčním skandálům, které ničí reputaci. Jak říká okřídlené úsloví – důvěru je těžké získat, ale velmi lehké pozbýt.

Příklad pražského dopravního podniku ale ukazuje, že takového přínosu lze dosáhnout jen v případě, že se města a kraje budou snažit zavést důvěryhodné a dobře fungující oznamovací systémy a vedení organizací bude motivovat k důsledným prošetřením oznámení a posilovat otevřenou kulturu na pracovišti.

Autorem textu je Tomáš Münzberger, právník Oživení

Zdroj: