Transparentnost veřejných zakázek v ohrožení

Protikorupční organizace: Transparentnost veřejných zakázek v ohrožení

V úterý 15. listopadu 2022 Poslanecká sněmovna projednala ve druhém čtení novelu zákona o zadávání veřejných zakázek včetně pozměňovacího návrhu poslankyně Elišky Olšákové (STAN), který by zásadně snížil počet nákupů, na které se zákon vztahuje.

Podle protikorupčních organizací Datlab, Oživení a Rekonstrukce státu tento krok oslabuje protikorupční pojistky.

Stát a města ročně vysoutěží veřejné zakázky v hodnotě asi 600 miliard korun. Veřejné zakázky malého rozsahu tvoří přibližně polovinu tohoto objemu a jsou mezi ně počítány stavby do 6 milionů a všechny ostatní nákupy do 2 milionů Kč.

Nyní by se mohla horní hranice posunout z 6 na 9 milionů, respektive ze 2 na 3 miliony korun.

 

V současnosti v podstatě neexistují pro zakázky malého rozsahu jasná pravidla. Hlavní problém je, že na tyto zakázky nevidí veřejnost včetně protikorupčních organizací ani trh. Panuje tak vyšší riziko účelového postupu a omezené konkurence. Tím spíše, že horní limity jsou u nás podstatně výše než například na Slovensku nebo v Maďarsku, kde mají vyšší požadavky na elementární soutěž a transparentnost.

Věnek Bonuš, právník Rekonstrukce státu

 

Budou se „porcovat” i mnohem vyšší zakázky

Zvýšení horní hranice veřejných zakázek malého rozsahu by se dotklo objemu zakázek i vysoko nad nový limit

 

Náš hrubý odhad je, že do podstatně mírnějšího režimu se novelou přesune čtvrtina veřejných zakázek. Limit dvou milionů v praxi znamená, že v rozmezí dva až čtyři miliony se téměř nezadává. Vše se nějak stlačí, či nakouskuje pod limit. Zvednutím limitu o polovinu se rozroste i toto mrtvé pásmo zhruba k šesti milionům, u stavebních zakázek až ke dvaceti. To by zasáhlo cca čtvrtinu zakázek v režimu zákona. 

Jiří Skuhrovec, Datlab Institut

 

A zde vnímají odborníci hlavní kámen úrazu.

Hrozí riziko, že pokud se hranici navýší na 3 miliony korun, ovlivní to například i pětkrát vyšší zakázky. Tedy takové, které se doposud nedařilo účelově rozkouskovat. Jde tak o ztrátu transparentnosti, přezkumu a konkurence na mnohem vyšším trhu, než je třímilionová hranice. Dělit se tak nyní budou i vyšší zakázky, než se může zdát.

Marek Zelenka, Oživení

 

Přesto odborníci nejsou striktně proti navýšení horního limitu zakázek malého rozsahu. Mělo by však podle nich jít o součást komplexních změn, které předloží na základě analýz a diskuzí s odborníky přímo ministerstvo.
Pokud budou nastavena jasná pravidla transparentnosti i pro zakázky malého rozsahu, dá se bavit o rozšíření rozšíření těchto flexibilních pravidel například v reakci na inflaci a další vlivy.

Naopak zcela nevhodná je změna formou poslaneckého pozměňovacího návrhu, který byl netransparentně předložen na poslední chvíli a bez předcházející odborné diskuze.
Věnek Bonuš, právník Rekonstrukce státu

 

I proto před dvěma lety organizace Rekonstrukce státu, Datlab Institut a Oživení připravily ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj metodiku, která doporučuje standardy soutěže a transparentnosti pro zadávání těchto zakázek.
Právě přijetí obdobných pravidel by mělo předcházet posouvání limitů. Vyšší efektivita by tak nešla na úkor transparentnosti a korupčních rizik.

 

Zdroj:

Další články k tématu: Veřejné zakázky

Pokračování bezplatné konference ke směrnici NIS 2: “Procesy a technologie“