DVS: K novele informačního zákona
Deník veřejné správy: K novele informačního zákona
Od 1. 1. 2023 došlo k doplnění informačního zákona[1], které má původ v transpozici směrnice o otevřených datech a opakovanému použití informací veřejného sektoru. Tradičně se však dostaly do zákona rovněž další úpravy, které mohou být z pohledu obcí zajímavější než ty transpoziční.
V tomto textu si všimneme některých otázek, které jsou využitelné v praxi obcí.
Informace týkající se nejen soudních sporů
Od nového roku bude možné odmítnout informace, které byly vytvořeny nebo získány v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením, a to i před jeho zahájením, a jejichž poskytnutí může ohrozit rovnost účastníků tohoto řízení. Tato možnost na jednu stranu vytváří široký prostor pro odmítnutí informací, neboť postačí, pokud informace může ohrozit rovnost účastníků uvedených řízení, ve kterých je uplatňována zásada rovnosti účastníků řízení. Není tak nezbytné, aby poskytnutí informace reálně ohrožovalo nebo dokonce porušovalo rovnost účastníků těchto řízení. Stejně tak nezáleží na tom, zda jde o informace vytvořené obcí nebo získané obcí od třetí osoby, ani to, zda jde o vytvoření nebo získání informace před zahájením nebo v době konání těchto řízení.
Oproti návrhu do výsledného znění zasáhly úpravy, které záměr předkladatele pozměnily. Problém v praxi může vyvolávat podmínka, podle které musí být tyto informace vytvořeny nebo získány v přímé souvislosti se soudním, rozhodčím, správním nebo obdobným řízením. Právě přímá souvislost může působit potíže v rozeznání informací, které bude nově možné odmítnout. Není na první pohled zcela jednoznačné, zda má mít informace přímou souvislosti na dané řízení v tom smyslu, že v něm musí být využitelná, nebo se jedná o informace, která byla vytvořena nebo získána právě za účelem vedení daného řízení. Pokud má být účelem ochrany daných informací ochrana rovnosti účastníků řízení, nedával by přístup uvedený na druhém místě smysl, neboť by poskytoval jen částečnou ochranu a k naplnění uvedené zásady by tak nedošlo.
Proto lze mít za to, že správný je výklad uvedený na prvním místě. Z praktického hlediska tak bude možné chránit např. právní a ekonomické analýzy, které si obec nechá zpracovat. Stejně tak může jít o informace, které v řízení, o kterém obec ví, že alespoň nastane, může uplatnit třetí osoba. Obec tak vůbec nemusí být účastníkem tohoto řízení. I v těchto situacích se ukazuje důležitost oslovení osob dotčených žádostí o informace, které mohou např. poskytnout důležité informace k uplatnění tohoto důvodu pro odmítnutí informace.
Zneužití práva na informace žadatelem
Nově se do zákona dostává výslovná úprava zneužití práva na informace. Tento důvod pro odmítnutí informací je již v současné době některými obcemi využíván a možnost jeho použití několikrát připustily také správní soudy. Na druhou stranu dává výslovné zakotvení obcím jasnější vodítka pro situace, které mohou být posouzeny jako zneužití práva na informace. K tomu dojde, pokud žadatel využívá žádosti o informace jako prostředek nátlaku na fyzickou osobu, jíž se požadované informace dotýkají, nebo půjde o žádosti, které vyvolávají nepřiměřenou zátěž obce.
Přitom samotný počet žádostí nebo větší množství požadovaných informací samo o sobě nezpůsobuje nepřiměřenou zátěž, která by automaticky byla zneužitím práva na informace. I nadále totiž budou aplikovatelné závěry judikatury na tyto případy. Novela na posouzení zneužití práva v těchto případech fakticky nic nemění. Přínosem však je, že se výslovná úprava zneužití práva dostala do zákona a tento důvod bude možné opřít o konkrétní zákonné ustanovení. Stejně tak budou žadatelé lépe informování o tom, jakým způsobem se nemají při podávání žádostí o informace chovat a jaký může být důsledek jejich nežádoucího jednání.
Neexistence informace jako zákonem stanovený důvod pro odmítnutí žádosti
Novela zavádí výslovnou možnost odmítnout informace, které obec nemá a ze zákona jí ani nevyplývá povinnost je mít k dispozici. Jedná se rovněž o výslovné zakotvení důvodu pro odmítnutí žádosti, který byl často aplikován obcemi a je také hojně judikován.
Zjednodušení u osobních údajů
Oproti předchozím dvěma důvodům pro odmítnutí žádosti nastal očekávaný posun v případě osobních údajů, které obec získá např. při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu. Pokud např. bude požadován takový dokument obsahující jen jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu fyzické osoby, bude obec oprávněna poskytnout tento dokument v anonymizované podobě, aniž by vydala rozhodnutí o odmítnutí části žádosti. Tomu se nevyhne jen tehdy, pokud o to žadatel požádá v žádosti nebo sdělí do patnácti dnů od doručení požadované informace. Doposud nebyl takový postup, který některé obce využily, v souladu se zákonem.
Platy a odměny někdy bez tzv. platového testu
Novelou dochází k vyjasnění podmínek pro poskytování informací o platech a odměnách vyplacených z veřejných prostředků. Novela by měla fakticky zjednodušit vyřizování těchto žádostí, neboť tzv. platový test nastavený Ústavním soudem[2] zřejmě nebude nutné uplatňovat u zaměstnanců obcí, kteří jsou veřejnými funkcionáři. K odmítnutí těchto informací tak nebude možné přistoupit z důvodu ochrany osobních údajů nebo osobnosti. V souvislosti se zakotvením zneužití práva na informace jako důvodu pro odmítnutí žádosti si lze představit uplatnění tohoto institutu, jen budou-li splněny všechny podmínky pro jeho aplikaci.
Nový důvod pro prodloužení lhůty pro vyřízení žádosti
Nově je umožněno prodloužit lhůtu pro vyřízení žádosti až o 10 dní i z důvodu nutnosti oslovit osobu dotčenou žádostí o informace. Po tomto řešení volaly nejen obce a kraje, protože podmínky nastavené pro oslovení dotčených osob často znemožňovaly obcím dodržet zákonnou lhůtu pro vyřízení žádosti o informace. S ohledem na nastavení pravidel, které v některých případech prodloužit lhůtu pro vyřízení žádosti neumožňují, lze v praxi očekávat stížnosti žadatelů, kteří budou mít za to, že k prodloužení lhůty nemělo dojít. Podle současné judikatury však bude i takové nesprávné prodloužení lhůty účinné.
Závěrem
Informační zákon od 1. ledna 2023 dozná změn, které mohou přispět ke zvýšení právní jistoty jak žadatelů, tak samotných obcí. Stejně tak mohou odpadnout některá řízení, ve kterých byl zpochybňován postup obce při vyřizování žádosti, ačkoliv pro to nebyl důvod jak podle právní úpravy, tak judikatury a odborné literatury. V tomto ohledu lze považovat změny informačního zákona za přínosné pro všechny, kteří se na aplikaci tohoto zákona podílejí.
Poznámky
- [1] Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
- [2] Viz nález Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16.
Mgr. Václav Těžký, LL.M., Krajský úřad Moravskoslezského kraje
Zdroj:
