MVČR zveřejnilo stanovisko k problematice elektronických podpisů
Odbor eGovernmentu Ministerstva vnitra zveřejnilo na základě žádosti stanovisko k problematice elektronických podpisů a elektronické identifikace.
To vše s přihlédnutím k obecným pravidlům výběru druhu elektronického podpisu v závislosti na povaze právního jednání dle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, v platném znění.
Zákon č. 297/2016 Sb. stanovuje v § 5 až 11 obecná pravidla podepisování elektronického dokumentu elektronickým podpisem, pečetění elektronickou pečetí a označování elektronického dokumentu elektronickým časovým razítkem, pokud jde o výběr jejich druhu. Pravidla je nutno chápat jako obecnou úpravu.
— Ministerstvo vnitra ČR
Při komunikaci soukromoprávního subjektu s veřejnoprávním podepisujícím, kdy veřejnoprávní podepisující vystupuje ve vrchnostenské pozici, je nutné v případě použití elektronického podpisu zvolit pro podepsání dokumentu obsahujícího právní jednání uznávaný elektronický podpis.
Pokud svou povahou zvláštní právní předpis nestanoví jinak, není možné pro tyto účely použít nižší druh elektronického podpisu, jelikož tento nižší druh el. podpisu (např. „prostý“ elektronický podpis nebo zaručený el. podpis) nebude mít účinky vlastnoručního podpisu ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb. a na takové právní jednání se bude nahlížet, jako by nebylo podepsáno.
Pro úplnost je vhodné uvést, že pod zavedenou legislativní zkratkou uznávaný elektronický podpis se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis a z tohoto pak plynou požadavky, které musí uznávaný elektronický podpis splňovat.
Musí se tedy jednat o elektronický podpis splňující požadavky čl. 26 nařízení eIDAS a musí být založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis.
Požadavky na obsah kvalifikovaného certifikátu pro el. podpis, stejně tak požadavky na jeho vydavatele, jsou uvedeny rovněž v nařízení eIDAS.
Pokud jde o komunikaci soukromoprávního subjektu s veřejnoprávním podepisujícím s využitím elektronického podpisu, kdy veřejnoprávní podepisující nevystupuje ve vrchnostenské pozici a komunikaci mezi soukromoprávními subjekty navzájem, je možné využít i jiné druhy elektronických podpisů (obvykle nižší druh než je uznávaný el. podpis).
Opět je nutné přihlédnout k faktu, že toto obecné pravidlo může být upraveno odlišně zvláštním právním předpisem.
Celé stanovisko naleznete zde:
- Stanovisko k problematice elektronických podpisů a elektronické identifikace (soubor PDF, 201 kB)
